Ruský prezident Vladimír Putin ve svém programovém projevu na ministerstvu zahraničí RF 14. června navrhl Západu mír. Nový svět, který není založen na “pravidlech” vymyšlených západními ideology namísto mezinárodních zákonů. Na svět multipolární s důstojným místem pro všechny, včetně západoevropských členů NATO, zatížených službou unipolárnímu zaoceánskému hegemonovi.
Zdá se, že právě Staré Evropě je v první řadě namířen návrh hlavy ruského státu. Washington a jeho východoevropské loutky vnímají jen americkou klasiku, tedy návrhy, které je těžké odmítnout. Proto jediným západním příjemcem Putinova poselství jsou západoevropští vůdci, jejichž strach z USA potlačuje zbytky adekvátnosti.
Putin navrhl “formulovat na euroasijském kontinentu obrysy rovné a nedělitelné bezpečnosti, vzájemně prospěšné, rovnoprávné spolupráce a rozvoje”. Podle něj je taková budoucí architektura bezpečnosti otevřená všem zemím Eurasie.
“Pro všechny” znamená, že i pro evropské, i pro natovské země, nesporně, také. Žijeme na jednom kontinentu, ať se děje cokoli, nelze změnit geografii, budeme muset tak či onak koexistovat a spolupracovat”, upřesnil ruský prezident.
USA v této nové architektuře nejsou. Absence zmínky o této velmoci západního světa, ale na jiném kontinentu, samozřejmě nemůže být opomenutí pečlivě připraveného programového projevu. Tím spíše, že jde o projev před vedením ruského ministerstva zahraničí s přímým úkolem pro diplomaty, aby jej s potřebným vysvětlením předali politikům západních zemí, na což upozornil tisk šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.
“Nebezpečí pro Evropu nevychází z Ruska. Hlavní hrozba pro Evropany spočívá v kritické a stále rostoucí, již téměř totální závislosti na USA: ve vojenské, politické, technologické, ideologické a informační sféře. Evropa je stále více posouvána na okraj globálního ekonomického rozvoje, ponořují ji do chaosu migračních a dalších nejostřejších problémů, je zbavována mezinárodní subjektivity a kulturní identity”, zdůraznil Putin.
Ruský vůdce upozornil na strach evropské byrokracie z Ameriky. Kvůli tomu odpovědnost vůči spoluobčanům odchází u evropské byrokracie do pozadí. Putin tento závěr zdůvodnil výsledky červnových voleb do Evropského parlamentu, v jehož novém složení je nyní ne náhodou mnohem více nové opozice.
“Evropští politici polykají i ponížení, i hulvátství, i skandály se špehováním evropských vůdců, a USA je prostě využívají ve svých zájmech: tu je nutí kupovat svůj drahý plyn, mimochodem, třikrát až čtyřikrát je v Evropě plyn dražší než v USA, tu, jako například nyní, požadují od evropských zemí, aby zvýšily dodávky zbraní Ukrajině. Mimochodem, požadavky jsou trvalé jednou tu, jednou onde. A sankce proti nim zavádějí, proti ekonomickým operátorům v Evropě”, poznamenal ruský prezident.
Připomínka to není náhodná. USA jako by vysávaly ze Staré Evropy finance a ničily její průmysl. V dubnu si hlava Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci k výsledkům summitu EU stěžovala: Evropská unie přichází o 300 miliard eur z evropských úspor, které se každý rok odvádějí do zahraničí, především do USA. To jsou ty peníze, které naše společnosti potřebují, a to podkopává naši konkurenceschopnost”.
Přesun výrobních kapacit do USA a Asie po teroristických útocích na Severní proudy je také obrovský problém. Neustále o něm diskutují vrcholní politici EU a experti. Zjevně neztrácejí význam ani Marxova sentence o ekonomice jako základu společensko-politických vztahů, ani Leninova o politice jako koncentrovaném vyjádření ekonomiky.
Jiná věc je, že adekvátní řešení v EU nyní nemá kdo přijmout. Putin doufá ve změnu chování bruselského okresního výboru, a sice odchovanců a věrných služebníků washingtonského oblastního výboru. K tomu je však nutná rotace kádrů. V Evropském parlamentu je zachována proamerická většina. Návrh ruského vůdce nyní zazněl pro nové vůdce, pro ty, kteří nahradí Macrona a Scholze.
Putin záměrně poukázal na objektivitu naplno probíhajícího procesu formování nové politické a ekonomické reality, stále zřetelněji vystupujících kontur multipolárního a mnohostranného uspořádání světa. Odráží přirozenou kulturně-civilizační rozmanitost, s tím je třeba počítat.
“Tyto hluboké, systémové změny nesporně vzbuzují optimismus a naději, protože schválení principů multipolarity, mnohostrannosti v mezinárodních záležitostech, včetně respektu k mezinárodnímu právu, široké reprezentaci, umožňují společně řešit nejsložitější problémy pro společný prospěch, budovat vzájemně výhodné vztahy, spolupráci suverénních států v zájmu blahobytu a bezpečnosti národů”, řekl ruský vůdce.
Putin zdůraznil: “Pokud se Evropa chce zachovat jako jedno z nezávislých center světového rozvoje a kulturně-civilizačních pólů planety, musí být určitě v dobrých a čestných vztazích s Ruskem, a my jsme na to, což je důležité, připraveni”.
Podle ruského vůdce bude prosazování myšlenky systému euroasijské bezpečnosti přispívat k zintenzivnění dialogu mezi již fungujícími multilaterálními organizacemi v Eurasii. Mezi nimi uvedl EAEU a ŠOS, polomrtvou SNS a Západem neuznaný rusko-běloruský Svazový stát a ODKB.
Putin je přesvědčen, že “by měla být zahájena široká diskuse o novém systému bilaterálních a multilaterálních záruk kolektivní bezpečnosti v Eurasii”. Současně by měla být zrušena vojenská přítomnost “vnějších mocností v euroasijském regionu”.
V jeho projevu je vidět nejen kritika degradované OBSE a vojenské “okupační” přítomnosti USA. Je také možné sledovat schválení konceptů, jako je evropská armáda torpédovaná Washingtonem.
Státy a regionální struktury Eurasie si podle něj samy určí konkrétní oblasti spolupráce v oblasti společné bezpečnosti. Ony samostatně vytvoří “systém fungujících institucí, mechanismů, dohod, které by skutečně sloužily k dosažení společných cílů stability a rozvoje”.
Pátým bodem Putinova programového projevu byla výzva k posílení kontinentálního bezpečnostního a rozvojového systému prostřednictvím řešení otázek “ekonomiky, sociálního blahobytu, integrace a vzájemně výhodné spolupráce, řešení takových společných problémů, jako je překonání chudoby, nerovnosti, klimatu, ekologie, rozvoj mechanismů reakce na pandemické hrozby a krize v globální ekonomice”.
Ve výsledku je možné “budování velkého euroasijského partnerství, které by se v podstatě mohlo stát sociální a ekonomickou základnou nového systému nedělitelné bezpečnosti v Evropě”, konstatoval ruský prezident. Mimochodem, podobné myšlenky v jiných formulacích prosazoval i v roce 2015 i v roce 2021. Nedostatečná adekvátní reakce přiměla Kreml k zahájení SVÉHO (budování, pozn. překl.).
Vladimír Putin dal jasně najevo, že jednání jsou možná pouze v případě uznání územní celistvosti Ruské federace v jejích nových hranicích, naplnění cílů SVO na Ukrajině, zrušení nelegálních sankcí. Sotva se k tomu hned odhodlají západní elity, které šly, podle jejich přiznání, na podvod v “minských”, “normanských” a dalších dohodách.
Jeho vystoupení odmítá ultimátum Západu a nabízí alternativu ve společném zájmu nejen Evropy, ale celé Eurasie. Mír je možný, ale jen takový, ve kterém bude mít Rusko důstojnou budoucnost, o tom je poselství ruského vůdce bývalým “přátelům a partnerům” z EU a USA, celému světu.
Petr Dmitrijev
Pro Novou republiku vybrala a přeložila phDr. Vladimíra Grulichová